|
|
Potravinové alergie u předškolních dětí
Tomíšková, Markéta ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
1 Potravinové alergie u dětí jsou časté (postihují až 8 % dětí) a jejich prevalence v posledních dvou až třech dekádách roste. Základním opatřením k dlouhodobému managementu potravinové alergie je eliminační dieta, tedy vynechání příslušného alergenu ze stravy. Eliminační dieta může narušovat a ohrožovat zdravý růst a vývoj dítěte. Proto je důležité, aby eliminační diety se závažným dopadem do jídelníčku pacienta byly opřeny o lékařsky potvrzenou diagnózu potravinové alergie. Předškolní děti se přitom významnou měrou stravují mimo domov - 60 % jejich jídelníčku zajišťuje mateřská škola. Cílem práce je poskytnout rodičům dětí s domnělou či skutečnou potravinovou alergií praktická doporučení ohledně jejich výživy formou edukačního materiálu, a to s využitím nejnovějších teoretických poznatků, s důrazem na eliminaci potravin pouze na základě prokázané potravinové alergie a na pomoc rodičům v otázce stravování alergického dítěte v mateřské škole. Hlavní výstup práce tvoří edukační materiál v příloze č. 2 práce. Edukační materiál pomůže zvýšit u rodičů povědomí o potravinové alergii a potřebě jejího potvrzení diagnózou alergologa, zvláště v případech rizika závažných reakcí a vážných dopadů do stravy. Stejně tak by měl zvýšit povědomí o možnosti a vhodnosti nutričního poradenství v případě významných dopadů...
|
|
|
Prevalence potravinové intolerance a alergie u dospělé populace ČR
CHUDOBOVÁ TVRDÍKOVÁ, Marta
Cílem této diplomové práce je zmapování prevalence potravinové intolerance a potravinové alergie u dospělé populace. Teoretická část diplomové práce se zabývá základními pojmy v této problematice. Jako je potravinová intolerance, jednotlivé druhy potravinové intolerance, potravinová alergie, zkřížené potravinové alergie a také jednotlivé druhy alergenů. Další kapitola popisuje dospělost z aspektu vývojové psychologie a také z hlediska legislativního. Jako další jsou zde zahrnuty obecné zásady při potravinové intoleranci či potravinové alergii. V praktické části byla zjišťována prevalence potravinové intolerance či alergie u dospělé populace. Tyto údaje byly získány pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník obsahoval 13 otázek. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 84 respondentů. Z výsledků je patrné, že potravinová intolerance či alergie se vyskytuje převážně u žen (72,6 %). Především u populace ve věku od 18-28 let. Nejvíce zastoupená je potravinová alergie. Dle výsledků patří mezi časté alergeny mléko, skořápkové plody a obiloviny. Nejčastěji se objevuje intolerance lepku.
|
|
|
Alpha-gal - dvě strany jedné mince
ŠABATKOVÁ, Klára
Klíšťata jsou zajímavými ektoparazity pro svou schopnost ovlivňovat hostitelovo obranné reakce. Tato schopnost klíštěcích slin je často zneužívána patogeny, kteří tak zvyšují svůj přenos. Mnoho výzkumů se proto zaměřuje na identifikaci molekul slin klíšťat a jejich možné medicínské využití. Tato práce se zaměřuje na přirozeně vysoké hladiny anti-Gal protilátek v lidském séru a jejich interakci s alpha-gal epitopy exprimovanými na povrchu patogenů a savčích buněk. Tento epitop byl také nalezen v klíštěcích slinách a v některých lécích.
|
|
|
Vyšetření polymorfismu genu STAT6 metodou PCR-RFLP
VADLEJCHOVÁ, Markéta
Tato práce se zabývá problematikou alergií, především těch potravinových, které mají negativní dopad na celkovou kvalitu života a jejichž prevalence se ve vyspělých zemích neustále zvyšuje. Reakce na některé potravinové alergeny mohou dokonce ohrožovat život postižených osob. Mezi takové alergeny patří např. ořechy a arašídy. Na vznik alergií mají vliv nejen faktory vnějšího prostředí, ale také individuální genetická výbava konkrétního jedince. Klíčovým regulátorem alergických onemocnění je lidský gen STAT6, který se nachází na 12. chromozomu. V tomto genu již bylo identifikováno mnoho polymorfismů, jedním z nich je SNP G/A na pozici 2964 nacházející se v 3´-netranslatované oblasti (rs324015). Pro vyšetření tohoto polymorfismu byly odebrány vzorky DNA od celkem 25 osob z České republiky, z nichž 16 trpělo alergií na ořechy nebo arašídy. Z těchto vzorků byla provedena izolace DNA a následně PCR-RFLP. Poté byla provedena elektroforéza a byly zjištěny jednotlivé genotypy. Z některých izolátů bylo provedeno také sekvenování, které potvrdilo výsledky získané použitím PCR-RFLP. Genotyp A/A byl zjištěn u 4 %, A/G u 56 % a G/G u 40 % vyšetřených osob, frekvence alel tedy byla 0,32 pro A a 0,68 pro G. Frekvence alely G byla vyšší u osob, u nichž se alergie na ořechy a arašídy nevyskytovala.
|
|
|
Potravinové alergie v kojeneckém a batolecím věku
Stárková, Klára ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o potravinových alergiích v kojeneckém a batolecím věku. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky týkající se prevalence, která neustále narůstá, a potravinová alergie se tak stává jednou z civilizační chorob 21. století. Dále se práce věnuje základům patofyziologie, kde je vysvětlen rozdíl mezi IgE a non-IgE reakcí. Následně jsou popsány diagnostické metody, projevy a léčebné postupy. Další kapitoly jsou věnované nejčastějším potravinovým alergenům v kojeneckém a batolecím věku, prognóze, rizikovým faktorům a prevenci. Cílem práce bylo zjistit, jaké informace mají rodiče ohledně problematiky potravinových alergií, odkud informace nejčastěji čerpají a jaký je výskyt potravinových alergií u dětí. K zjištění sloužilo dotazníkové šetření, ze kterého vyplynulo, že rodiče nemají dostatečně relevantní informace o potravinových alergiích, nejlépe jsou informováni v oblasti doporučené délky výlučného kojení a vhodné doby zavádění příkrmů. Hlavním zdrojem informací je pro rodiče internet, méně pak dětský praktický lékař. Dále bylo zjištěno, že kvalita informací rodičů ve zkoumaném souboru nebyla statisticky významně ovlivněna úrovní dosaženého vzdělání ani výskytem alergií v rodině. Podíl dětí s potravinovou alergií byl ve zkoumaném vzorku poměrně vysoký. Klíčová...
|
|
|
Potravinové alergie u dětí
Wojnarová, Veronika
Tato bakalářská práce Potravinové alergie u dětí pojednává o problematice potravinových alergií se zaměřením na děti v určitém věku. První část je zaměřena na postnatální období vývoje jedince a jeho vymezení do časových období. Je zde popsána výživa dětí s ohledem na dané vývojové období, ve kterém se nacházejí. Ve druhé části je popsán imunitní systém jedince. Jsou zde rozebrány rozdíly vzniku potravinových alergií a intolerancí. Jsou popsány různé typy potravinových intolerancí, jejich mechanismus a případná léčba. Poslední část je zaměřena na princip vzniku potravinové alergie. Jsou zde rozebrány nejčastěji se vyskytující alergeny způsobující potravinové alergie. Je popsán mechanismus jejich reakcí v organismu, symptomy a případná léčba. Pojednává se zde také o legislativních opatřeních týkajících se těchto alergenů.
|
|
|
Výživa dětí předškolního věku s důrazem na potravinové alergie
Kocmanová, Adéla
Bakalářská práce, Výživa dětí předškolního věku s důrazem na potravinové alergie, je zpracována jako literární rešerše. První polovina práce pojednává o základech výživy člověka, příjmu živin, minerálních látek a vitaminů, které jsou nezbytně nutné pro správný vývoj a udržení zdraví člověka. Zásady zdravého stravování by měly být dětem vštěpovány již od narození, což je především v zájmu rodičů. Děti v předškolním věku se stávají samostatnými jedinci, snadno se učí nové věci, proto je toto období velmi důležité pro osvojování stravovacích návyků. Druhá polovina práce je zaměřena na vznik alergií. Podrobněji jsou popsány alergie potravinové, nejčastější potravinové alergeny, rozdíl mezi potravinovou intolerancí a potravinovou alergií, jejich projevy, prevence a léčba.
|
|
|
Příjem vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka
BÍLKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práci se zaměřuje na příjem vápníku ze stravy u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. Jako první cíl jsem zvolila, informovat rodiče o možném nedostatečném příjmu vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. Druhým cílem je, zjistit obsah vápníku ve stravě dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. V teoretické části se věnuji krátce charakteristice potravinové alergie obecně, dále pak již přímo alergii na bílkovinu kravského mléka, typy reakcí, projevy, diagnostikou a terapií. Jelikož je tématem této práce příjem vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka, další část věnuji vápníku, jeho významu pro lidské tělo, vstřebávání, využitelnosti a také zdrojům. Nakonec uvádím specifika výživy u dětí s touto alergií, například různé označení složek obsahujících mléčnou bílkovinu na obalech potravin či ve složení pokrmů, a také možnosti náhrad mléka a mléčných výrobků z hlediska konzistence a chuti. V praktické části spolupracuji s maminkami dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka, které mi poskytly týdenní jídelníček jejich dětí, z nichž jsem stanovila příjem vápníku za každý den a také průměrný týdenní příjem vápníku na den. Tyto maminky jsem též informovala o možném nedostatku vápníku ve stravě jejich dětí. Příjem vápníku blížící se doporučenému dennímu příjmu pro skupinu dětí ve věku 1-3 roky se objevil pouze v jednom případě. Ve čtyřech případech byl příjem vápníku dokonce nižší než 50 % doporučeného denního příjmu pro tuto skupinu dětí.
|
|
|
Problematika kojení a vývoje imunitního systému u člověka
SPĚVÁKOVÁ, Markéta
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení kojení a načasování zavedení příkrmů do stravy kojence jako účinné prevence potravinové alergie. Práce zahrnuje vývoj imunitního systému dítěte a faktory, které se na jeho vývoji podílí. Následující část se věnuje kojení, popisuje složení mléka a jeho imunologický význam. Dále je přiblížena patofyziologie potravinové alergie a potravinové intolerance.
|
|
|
Prevalence potravinové intolerance a alergie u dospělé populace
CINEROVÁ, Leona
Bakalářská práce zabývající se problematikou potravinových alergií a intolerancí u dospělé populace je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce věnuje termínu potravinová alergie a intolerance jako celku, vysvětluje jejich význam, popisuje jejich druhy, projevy, možnosti diagnostiky a jejich léčbu. Praktická část pomocí dotazníkového šetření mapuje stav potravinových alergií a intolerancí u dospělé populace, zjišťuje jejich znalost ze strany respondentů, nejčastější alergenní potraviny a jejich dopad na postižené jedince a v neposlední řadě postoj rodin ke stravování s ohledem na alergenní potraviny. Na vzorku 273 respondentů byla zjištěna znalost této problematiky, která je spíše podprůměrná a může být příčinou toho, že zejména potravinová intolerance postihuje širokou veřejnost, avšak téměř nikdo z postižených nebere tento problém na lehkou váhu a spolu s rodinou se k němu staví zodpovědně.
|
host ::
RSS.